Taky máte takový pocit, že ty náhlé pondělní skoky do pracovního týdne jsou čím dál náročnější? Nějak mi ani nepřišlo, že byl víkend a hele, ono už je pondělí a vyžaduje se po mě práce! Hodně práce! Grrrrr…
Je úplněk a já ho špatně snáším! Zatraceně špatně. To má za následek, že vybouchnu kdykoliv mi někdo něco řekne, špatně se na mě podívá, nebo chce přejít přechod zrovna ve chvíli, kdy já jedu. A zrovna v tenhle debilní den musím mít tolik schůzek, tolik práce a ještě další focení, u kterého bych měl být! Áááááá! Co jsem komu udělal. No ale jdeme na to. Něco se mi zdálo, ale fakt nevím co… Asi že nic nestíhám… Nebo to nebyl sen? Vzbudil jsem se asi v půl desáté, dal jsem si vanu a pak musli se sojovým mlékem.
Naložil jsem věci do auta a tradá do centra, kde jsem chtěl vrátit zbylé věci z pátečního focení. Projížděl jsem zrovna Jindřišskou ulicí směr Václavák, když jsem u pošty uviděl volné místo. Vrhnul jsem se střemhlav do protisměru a v protisměru jsem taky zaparkoval. Co kdyby mi ho někdo vyfoukl, že? Naházel jsem 40 korun do automatu, což mi mělo vystačit asi na půl hodiny a pak honem honem do showroomu H&M! Nojo, jenže já si to umím vždycky tak skvěle načasovat. Přišel jsem ve 12:05, zrovna, když bylo osazenstvo showroomu na obědě! A návrat? 13:00! Grrr… Co jsem mohl dělat? Byl jsem po snídani, na oběd ještě brzo! No tak jsem se vrátil k autu a cestou jsem si „na potom“ koupil pálivou polévku s kuřetem a kokosovým mlékem v Modrém zubu…
Když jsem se uvelebil v autě a chtěl jsem vyrazit, řekl jsem si, že je ještě brzo opouštět své zaplacené místo a tak jsem jen tak seděl v autě a prohlížel jsem si svůj obličej v zrcátku! Prohlížel jsem si ty gigantické krátery na nose, které připomínají minimálně Etnu! Pomoooc! Tak já tady makám na postavě a úplně zapomínám na obličej! Měl bych okamžitě zajít koupit burku, nebo se zeptat někoho zkušeného, jak se těch kráterů zbavím…
To mě tak rozladilo, že jsem šlápl na plyn a úplně jsem zapomněl, že jsem v protisměru. A jelikož máme ten úplněk, tomu tramvajákovi jsem to pěkně vytmavil:))) Z toho jsem úplně zapomněl, že jsem chtěl jít vracet ještě zbytek věcí a najednou koukám, jsem na Smíchově před redakcí. Když už jsem tam byl, tak jsem šel na focení… Bylo něco kolem jedné hodiny a focení právě začínalo… Byl jsem tak vypsýchovaný, že jsem musel průběžně odcházet o tři patra výš a prokládat focení hledáním fotek… No děs… Asi ve tři hodiny jsem se vrhnul na svou polévku a opět jsem pokračoval ve své přítomnosti u focení…
Ve čtyři hodiny jsem vyběhl na schůzku a dal jsem si laté. Stálo sice 50 Kč, ale neměli sojové:/ No, takže kalorická bomba… Ještě že jsem dnes tolikrát šplahl do těch schodů. Focení skončilo kolem šesté a já naplno začal hledat fotky. Kolem sedmé jsem si dal pytlíček domácích křížal a kolem 8 jsem vyrazil k domovu. Tam mě posedl uklízecí amok a tak jsem vysmejčil koupelnu, ložnici i kuchyň a k tomu jsem upekl kuře a vytvořil dokonalý zelný salát! Stepfordská panička hadr. Euforie mě však přešla ve chvíli, kdy jsem přišel na to, že když už jsem konečně všechno uklidil a těšil jsem se na odpočinek, zapískala pračka a chtěla po mně, abych vše z ní pověsil… Uuuuf… a v deset konečně kousek kuřete se salátem. Pak ještě trocha lelkování na facebooku a ve dvanáct hurá na kutě… Utahaný jako kotě.
