Jak hubnou modelky? Poslední den

Trvalo to pár dní, ale myslím, že to napínání stálo za to. Mám pro vás totiž výsledky mého dvouměsíčního snažení, které myslím přineslo vytoužený výsledek. Zatím jsme ale pořád na začátku…

Už jsem se v tom zdravém jídelníčku tak zaběhl, že mi ani nedošlo, že končíme. Za normálních okolností bych asi řekl, že mi to bude chybět, ale nebude… Hodlám se totiž držet i nadále ve stejném rytmu a pokračovat ve cvičení s Helenou. Minulé dva měsíce pro mě znamenaly obrovské změny v celém mém životním stylu a když jsem nakonec viděl výsledek, tak musím říci, že s tím nehodlám přestat. Dobře totiž vím, že když vydržím, budou slimky i pekáč buchet na břiše (ne v něm…).

V životě jsem vyzkoušel už velkou spoustu diet, od zeleninové, přes přesnídávkovou, až po Havlíčkovu, kde jsem nezřízeně žral od rána do večera… Až modelkovské hubnutí Heleny Čechurové však přineslo to, po čem jsem toužil celý život a mohu ho tedy bez obav doporučit.

Pojďme se ale podívat na můj poslední den. Nevstával jsem v deset jako obvykle. Čekalo mě totiž měření a tak jsem budík tentokrát nezamáčkl, ale následoval jeho protivný zvuk a celý nasraný jsem vlezl do vany. Věděl jsem, že snídaně mě čeká až u Heleny, kam jsem vyrazil na poslední měření a tak jsem se doma ani moc nezdržel. Plánoval jsem, že na poslední fotce (tedy fotce po) musím vypadat dobře a tak jsem si chtěl zamáznout ty dva beďarovité rohy nějakým korektorem a trochu se přepudrovat. V tom nasrání na budík jsem na to ale nějak zapomněl a tak jsem vyrazil jen tak, jak mě příroda dojebala.

K Heleně jsem dorazil asi s desetiminutovým skluzem a hned jsem ze sebe strhal hadry, aby mohla začít ta nejnepříjemnější činnost tohoto dne – focení! Helena mě postavila ke zdi a tradá – blesk, natočit, otočit, bradu dolů a hurááá, máme to za sebou. Pak jsem jen ve spodním prádle skočil na váhu a Helena mě přeměřila metrem… a výsledky po dvou měsících?

Je to neuvěřitelné, ale je to tak… Když jsem pak navíc uviděl ty dvě fotky – před a po, nevěřil jsem vlastním očím! Tahle nateklá tlustá nesouměrná věc že jsem já? OMG! Původně jsem velmi bojoval s tím, jestli mám tady svou fotku ve spodním prádle vystavovat. Nakonec jsem se však rozhodl do toho jít, protože nic pro mě nebude větší odměna, než když tím budu motivovat i další lidi, kteří se svou váhou zatím marně bojují! Všechno jde, když se chce a když do toho opravdu půjdete naplno.

Helena mi následně udělala čaj a ovesnou kaši se skořicí a banánem, kterou jsem posnídal. Poté jsem vyrazil na tiskovku, kde jsem jako zázrakem v tombole vyhrál poukaz na masáž. Že by zasloužená odměna? Asi jo, protože jsem si z rautu nic nevzal, narozdíl od ostatních, kteří si dávali štrůdlíky, bagetky atd. Hned z tiskovky jsem se vrátil do kanceláře, kde jsem začal makat, protože toho mám šíleně moc a prostě nestíhám. Takový stres jsem snad naposledy zažíval před maturitou a to už je hezkých pár let…

K obědu jsem si dal polévku a hned po obědě jsem vyrazil na další tiskovku, na které se tentokrát představovaly novinky od Converse. Raut mě opět nezaujal, protože byl plný klobás a chleba, takže nic pro mě… Zato boty byly super. Trendy barvy, potisky Marimekko, a speciální kolekce Gorillaz. To vám ale brzy na invogue určitě představím i s obrázky… Opět návrat do redakce a práce, při které jsem si dal tyčinku Lifebar. Večeři jsem bohužel vůbec nezvládl, ale co jsem zvládl bylo fitko. Naštěstí má Holmes Place otevřeno až do 22 hodin, takže jsem v devět naběhl na pás a o hodinu později jsem byl poslední, kdo se ve fitku nacházel a na koho se čekalo, než se vysportuje. V půl jedenácté už jsem byl doma a těšil jsem se na další dny ve svých nových džínách velikosti 32/32!

Pokud po mě chcete celkový závěr, máte ho mít! Jsem nadšený! Konečně si připadám zase dobře a i když vím, že k dokonalé postavě mi chybí ještě hodně odříkání a tvrdé práce ve fitku, cítím se sebevědomější a tak nějak spokojenější. Nemám oteklé prsty, nezadýchávám se, nebolí mě žaludek, nepálí mě žáha a vše je tak nějak v pohodě. Jen pleť zůstala pořád stejně špatná… Ale to už je zjevně práce pro kosmetičku a ne pro Helenu.

Tímto bych chtěl moc poděkovat Heleně za její práci, kterou dělala fakt dobře a hlavně účinně… To ostatně můžete podle fotek posoudit sami… Kdybyste chtěli Helču poprosit o pomoc a vyzkoušet si na vlastní kůži, jak hubnou modelky, volejte jí na 777 003 418! Už se na vás těší:) A kdo ví, možná se pak spolu sejdeme ve fitku:) Děkuji vám za trpělivost s jakou jste mé výšplechty četli a doufám, že vám tenhle zápisník nebude chybět tak, jako pravidelné Beverly Hills 902 10 kdysi v neděli večer… A pokud by vám to moc chybělo, dejte vědět, zkusím vymyslet další projekt, kterým bych vás zabavil…

Držte palce do mé další práce a cvičení a dietě modelek zdar!