Zápisky ze života modela Jakuba Eliáše, který se vydal budovat svou kariéru až do Asie. Jak vypadá jeho den? Co všechno zažívá a s kým se při své práci potkává? To vše zjistíte z jeho deníku, který píše exkluzivně pro Invogue…

Příjezd a 1. den

Milý deníčku,

jelikož jsem nikdy deníček nepsal, vůbec nevím, jak to chodí. Vezmu to ale po svém… Po včerejším 24hodinovém letu jsem byl naprosto vyčerpaný, takže když jsem konečně vyšel před letiště v Jakartě a nikde jsem neviděl svého řidiče, začal jsem trochu panikařit. Nakonec bylo vše v pohodě, protože řidič stál jen pár metrů od místa, než bylo domluveno. Okamžitě jsem si ale uvědomil, že přesnost rozhodně nepatří k typickým vlastnostem indonésanů a vzhledem k mumraji všude kolem se není čemu divit.

Po příjezdu do apartmánu jsem byl v šoku! Pozitivním šoku. Můj apartmán je totiž naprosto úžasný! Je to totiž dvoupatrový střešní byt s pěti pokoji a čtyřmi koupelnami, přičemž všude jsou úžasné terasy. Okamžitě mi bylo jasné, jaké party se tam budou konat! Moji spolubydlící jsou dva brazilci, holka a kluk, kteří spolu chodí už dva roky. Poznali se tady, v jakartě. Oba jsou úplně v pohodě, ale, nevím proč, opět si více rozumím s holkou. Po našem seznámení jsem si dal rychlou sprchu a šel spát, protože ten den strávený v letadle mi dal zabrat.

Od včerejšího večera tady prší. Teď je 11 hodin a situace se nezměnila. Já se právě dozvěděl, že mám být za deset na castingu, tak se zatím loučím a večer opět něco napíšu.

Zbytek dne byl opravdu našlapaný událostmi. Pro pohodářské indonésany by byl podobný den asi smrtelný a přiznám se, že i já měl na kahánku:) Řidič mě po castingu odvezl do mé agentury, kde jsem se měl seznámit s celým týmem. Jedna z bookerek mluví jako chipmanek, druhá je k sežrání nádherná a třetí je taková stylová maminka – ostříhaná na ježka. Vlastně je tam i čtvrtá, ale ta není ničím zajímavá, takže nemá cenu jí popisovat.

Dnes jsem také nafotil sérii setcaret. Když mi oznámili že mám fotit, málem jsem padnul, protože se rozhodně nedalo říci, že bych vypadal fresh. Skvělý make-up ale všechno zachránil a tak i video, které vzniklo, vypadá fajn.

Všichni jsou neuvěřitelně milí, přátelští a snaží se mi pomáhat. Musím říci, že takhle milé lidi v Česku, a dá se říci že ani v celé Evropě, asi nepotkáte. Nebo alespoň já je nepotkal. Asiati se neustále přátelsky usmívají a je vidět, že si svůj život snaží užívat. Vlastně se už po prvních hodinách „v práci“ strašně těším na těch pár měsíců, které tady strávím.

Moje agentura se jmenuje VTM (Victory Talent Management) a je nejúspěšnější v Indonesii (tak se to alespoň píše v jejich oficiálním profilu). Její hlavní plus je, že spolupracuje s časopisem Sophie, který patří k největším časopisům v Indonesii.

Takže to shrňme. Během prvního dne jsem poznal dva milé spolubydlící a svůj tvůrčí tým, nafotil sérii setcaret a zažil jsem pravý tropický déšť. V pátek mě čeká krátký let do Singapuru, kde si musím vyzvednout pracovní víza a při té příležitosti hned něco nafotit. Příští týden potom přijde na řadu první focení pro jeden z místních plátků. Tak mi držte palec a za pár dní napřečtenou!

Kuba