/ Michal Šťastný / 02.07.2010

JEAN PAUL GAULTIER SHOW

Být na okamžik součástí posedlosti Jeana Paula Gaultiera Blízkým východem je privilegium, které se ne každému poštěstí. Nahlédněte spolu se mnou na módní show světového formátu, na kterou jsem byl i díky Vám pozván…

Je středa, 24. 6. 2010, blahořečím si za to, že jsem pro dnešek zvolil jen lehké diorovské tričko, letní džíny a oblekovou vestičku. Jak totiž zatížen konfitovanou kachničkou a třemi sklenkami vína capkám po ulici, nejsem si jistý, jestli se lepím ke žvýkačkám nebo tajícímu asfaltu. Vedro v Paříži je úmorné a generální stávka ochromila dopravu v celém městě – jinak než po svých to tedy moc nejde.

O dva rohy a sto osmdesát mávnutí programem Týdnu módy před opoceným obličejem dál, jsem ještě radši. U domu číslo 325 v rue Saint Martin se totiž už nervózně tlačí zhruba stovka novinářů i příznivců  Jeana Paula Gaultiera. Během focení si definitivně říkám, že super lehké oblečení byla dobrá volba. Na rozdíl od dalších obětí módy zabalených v mnoha vrstvách módních kousků si nemusím otírat zpocené čelo.

 Ve chvíli, kdy mi do očí letí první blesky, jsem rád, že jsem se rozhoupal a pořídil si velkou černou tašku D&G a tenisky Emporio Armani. V záplavě Vuittonek, Chanelek a Diorek bych si připadal trochu divně. Nejsem sice na moc na značky, ale kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti, a tak mi těch pár značkových kousků dodává sebevědomí a focení mě skoro i baví.

Za chvíli ale hra na hvězdu končí. Ochranka po VIP hostech pouští i běžné pisálky a ostatní zvědavce s pozvánkou v podobě 3D brýlí. V patře Gaultierova sídla mi mladíček v černém obleku, košili i kravatě nabídl welcome drink. Po jeho usrknutí jako bych se vrátil do Dubaje, byl to totiž pořádně sladký čaj, nápoj velmi oblíbený na celém Blízkém východě.

Po usazení na místa sál potemněl a Gaultierova velká přehlídka mohla začít. Z párou vyplněného prostoru tureckých lázní vycházeli modelové v oděvech inspirovaných blízkovýchodní kulturou, ať šlo o dlouhé rozevláté kaftany, pletené pokrývky hlavy, turecké kalhoty nebo kožené kazajky. Inspiraci Gaultier hledal i v prostředí církve a historii vlastní značky. Objevily se totiž stylizované sutany i růžence, chybět nesměl ani legendární horizontální proužek – tentokrát na lehkém svetříku s jedním spadlým ramenem a bílém saku. Objevily se i gaultierovské kilty a novinkově overal, který je jedním z velkých hitů příštího léta.

Důvod 3D brýlí některým divákům pomohli pochopit modelové, kteří na catwalk přicházeli opatřeni stejnými brýlemi, které nám přišly v obálce. Na sobě totiž měli pláště, kalhoty nebo spodní prádlo s divokými potisky, jejichž hloubku pomohly vnímat právě a jedině 3D brýle. Ne všichni přítomní to ale pochopili, a tak pro ně třetí rozměr zůstal utajen.

A závěr celého defilé? Urostlý model na sebe vyždímal houbu plnou vody a všichni účastníci show se vydali na poslední promenádu. Během té dokonce vedoucí celého procesí uklouzl a upadl.

Velký potlesk to ale neutišilo. A přišel si ho užít i šejk Jean Paul Gaultier. Ten přinesl svému svěřenci v poloprůhledných slipech hadr, aby se mohl utřít.

Všichni fashionisti z publika se pak dali na hromadný úprk na další show – Gaultier měl totiž pětačtyřicet minut zpoždění, a tak ve chvíli, kdy show končila, přehlídka Smalto v jiné části města už začínala. Respektive měla začít – dobře jsme věděli, že pokud si pospíšíme, stihneme i Smalto. Na Gaultierovi přítomná Carine Roitfeld totiž objíždí všechny akce Fashion Weeku a všude se na ni čeká.

Snad i proto jsme se všichni sešli na toaletách, kde vznikla pořádná fronta. Gaultier jaksi na početnější návštěvy pozapomněl a pro všechny připravil pouze jednu kabinku. Já tak Smalto nestihl. Ale nevadilo mi to – viděl jsem Carine Roitfeld, Jeana Paula Gaultiera i mnohé další. A to je důležitější, než s jazykem na vestě dorazit na další show.

Vkládat názory mohou jen přihlášení, resp. registrovaní uživatelé.

Zatím nebyl přidán žádný komentář.