Sladkou Francií, kolébkou módy, krásy, stylu a bůhvíčeho dalšího zmítá neuvěřitelně silná kosmetická vlna, která má jméno Millefeuille.

Nikoliv, nejde o dlouhá léta oblíbený dezert, který je vám možná známý. Millefeuille znamená rituál krásy, který existoval odpradávna. Sonia Bent, v současnosti jedna z nejpopulárnějších blogerek Francie, mu ale vdechla nový život, opepřila ho svým osobitým humorem a ustavila jeho pevná evropská pravidla. Má-li si být sama reklamou, dělá to tím nejlepším způsobem. Její pleť je nádherná. Věnuje si ale kolem 15 minut denně… Invogue věnovala svůj drahocenný čas, aby ve zcela prvním rozhovoru publikovaném v Česku prozradila, co je třeba dělat pro nádhernou pleť. Ochutnejte její Millefeuille!

Co je to Millefeuille?
Je to rituál krásy, jakýsi proces péče o vaši tvář. Nejsem to já, kdo to vynalezl, ale Asie. Pro mě je naprostou kolébkou tohoto rituálu krásy Japonsko. Matky zde předávají zkušenosti s péčí o svou porcelánovou dokonale hladkou pokožku dcerám při dlouhých rituálech. Ty jsou událostí nejen příjemnou z pohledu vlastního prospěchu v podobě osvojení vyzkoušených postupů ochrany pokožky před stárnutím, ale také úžasnou a niternou společenskou událostí. Já jsem jen „vynalezla“ jméno. V angličtině se takovým procesům říká layering, vrstvení. Tenhle poněkud těžkopádný termín jsem vzala, přeložila si ho do své mateřštiny a zauvažovala, jak ho zlidštit, případně přizpůsobit našemu účelu. No a napadl mě jeden z nejoblíbenějších dezertů Francie – millefeuille. Je vrstvený, stejně jako se moje Millefeuille provádí ve vrstvách. Protože se termín uchytil a začal se používat, nechala jsem si na jméno Millefeuille pro tyto potřeby vydat ochrannou známku.

A jak tě napadlo přestěhovat Millefeuilles do Evropy?
Je to jednoduché. Mně je 40. Nechtěla jsem rychle zestárnout a vždycky jsem pečovala o svou pokožku. Je to věc vlastní každému člověku, kterému není jeho vzhled lhostejný. Navíc miluju Japonsko. Japonky jsou proslulé svou nejkrásnější pletí na světě. Já tu viděla, jak se o tu pleť starají a to mě inspirovalo, abych ty procedury trošku poasijštila – ale jen v tom vrstvení.

Není otázka krásné pleti Japonek spíše věcí silné vrstvy líčidel?
Ne, ne, ony se zase tak moc nelíčí. Líčidla jsou spíš otázkou bělení. Asijský trend je zcela protichůdný tomu – dnes už ustupujícímu – trendu evropskému. Všichni tam chtějí být co nejsvětlejší. A v takových situacích nanášejí až směšné vrstvy barev na tvář. Po odlíčení je ale vidět, že pokožka je perfektní. Nicméně je to spíš vedro, které je nutí skvěle pečovat o jejich pleť. Převážně večer provádí dvojí čistění. Neužívají žádné tamponky ani nic podobného. Vmasírují si olej do pokožky, opláchnou vodou a později jej vymyjí mýdlem spolu se všemi zbytky staré pokožky i oleje. Samozřejmě dále přidávají další vrstvy – krém, sérum a další.

Neužívají žádné tamponky ani nic podobného. Vmasírují si olej do pokožky, opláchnou vodou a později jej vymyjí mýdlem.

A další… To mi nestačí. Jaké jsou tedy procedury, které jsi tady ustavila ty sama? Nebo odpovídají přesně tomu, jak se Millefeuille dělá v Asii?
Ano, je to vlastně stejné. Snad s rozdílem, že v Asii obecně dělají daleko víc vrstev, než my tady.

To přece musí trvat hrozně dlouho.
Ale ne, moje Millefeuille trvá kolem 10 minut, ráno dokonce jen kolem 5 minut.

A to Japonské? Vždyť Japonci jsou proslulí svým zběsilým životním tempem.
To je jistě delší. Ale je to spíš o životním stylu. Oni jsou neuvěřitelně výkonní, pracovití, ale na tohle si zase čas udělají. A my bychom měli taky. Pokud chceme být krásní. Péče o pleť je v Asii vůbec neuvěřitelná. Každá žena si dá opravdu záležet, aby byla pokožka dokonale chráněná před sluncem. Klobouky, šátky…

Millefeuille má šest etap, které navazují jedna na druhou.

Rukavičky, ty se nosí všude.
Ano, rukavičky jsou opravdovým fenoménem. Ale je to pochopitelné, stejně jako to další, co jsem vyjmenovala. Slunce je společně s cigaretami to nejhorší, co naši pokožku ohrožuje. Vlivem slunce pokožka stárne. Před pár lety jsem se slunila hrozně ráda. A zpočátku to bylo pěkné, jenže jak opálení ustupuje, je to taky méně krásné. Skvrny… a, no, zkrátka nic moc. A ty cigarety jsou snad ještě horší.

Nechceš tu svou tedy típnout?
Ale ne! Já se kouření nevzdám. Miluju to. Na druhou stranu ale poctivě provádím rituály Millefeuille!

Denně, že?
Ano, dvakrát. Ráno a večer. Millefeuille je třeba provádět dvakrát denně.

Když se tak zamyslím… ještě jsi nevyjmenovala ty etapy, jaké je třeba provádět.
Ale samozřejmě! Zamyslela jsem se nad Japonskem a na podstatu našeho povídání bych úplně zapomněla. Takže. Millefeuille má šest etap, které navazují jedna na druhou. Těchto šest etap lze rozdělit do dvou základních skupin. První skupina obsahuje odlíčení a čištění. Je třeba začít odličovacím olejem. V podstatě není nic, co by ho mohlo nahradit. Je skvělý, jedinečný. Vykašlete se na vatové tamponky a podobné věci. Olej vmasírujte do kůže. Je to skvělá technika i proto, že zároveň podporuje prokrvení. Krok dvě je smýt olej vodou a mýdlem.

Vím hned o několika ženách, kterým tohle neudělá radost.
Taky takové znám. Ale je to prostě nezbytné. Chce to zatnout zuby a vytrvat. V nejhorším použijte houbu. Každopádně ten olej je třeba vymýt, abychom mohli přejít ke třetímu kroku. Tím je pleťová voda. I po omytí obličeje mýdlem na pokožce totiž zbývá něco, co je třeba odstranit. A pleťová voda pomůže. Přestože spousta lidí má tendenci tuhle část považovat za méně důležitou, je to právě naopak a nikdy byste ji neměli přeskakovat. A to na rozdíl od dalšího kroku. Tím je sérum. Podle mého názoru jej lidé začínají potřebovat až kolem 26 let.

Proč?
Sérum je obvykle záležitost naprosto nenápadná. Čirá vodička, v níž se ale ukrývá opravdu silný koktejl aktivních látek. Reaguje jako ochránce tvojí pokožky a pracuje ve jménu jejích niterných potřeb. Ty podle mě v nižším věku nejsou až tak silné, aby potřebovaly podporu séra. Ale těch 26 let dávám samozřejmě jako jakýsi obecný průměr, rozhodně to nemusí platit. Je potřeba znát potřeby a stav své pleti a všechno si, jak už jsem říkala, přizpůsobit. Znám třicetileté lidi, kteří sérum zdaleka nepotřebují, ale taky mladé holky, které by měly sérum užívat už ve třiadvaceti.

Nikdy nejsme příliš krásní!

A jak pokračujeme po séru?
Další etapou je oční krém, jež opět není nezbytný pro ty, kteří mají mladou pokožku. Snad ani nemusím dodávat pravidlo, že nikdy nelze užívat stejný krém na oční okolí jako na zbytek obličeje. Toho je opravdu třeba se vyvarovat. Millefeuille končí nanesením denního nebo nočního krému.

A i ráno je třeba provést Millefeuille ve všech krocích?
Vlastně ne, můžeš vynechat olej. Tedy 5 etap. A večer 6. Olej je důležitý hlavně večer. Vracíš se zpátky a – ať se líčíš nebo ne – tvoje kůže potřebuje výživu. A olej je jediná cesta, jak dostat všechny škodliviny z pokožky. Je to jediná cesta, jak z pokožky dostat tuk, který sama produkuje. A po celém dni v práci je spousta dalších věcí, které ji ohrožují či přímo ničí. Znečištění, stres, je toho hodně… A olej dodá výživu a zároveň pomůže čištění.Ten proces čištění je tudíž opravdu nezbytný večer po dlouhém a namáhavém dni, ale pokud používáte dobrý noční krém, po ránu ho klidně vynechejte. Spoří to čas! 

Jaké jsou výsledky?
Pokožka je mnohem zdravější, vypnutější, svěžejší. Samozřejmě ji to taky chrání.

A nemůžeme se stát až nesnesitelně krásnými?
Ale vůbec, nikdy nejsme příliš krásní!

Millefeuille obsahuje 6 kroků, to znamená 6 produktů na každou aplikaci. Není to drahé?
Ale vůbec ne! Každý může právě využívat, co mu vyhovuje… Každý tak může nastavit svůj budget, použít, co si může dovolit a co mu sedí. Já například nikdy nekombinuji dvě značky během jedné procedury, mojí pokožce to nevyhovuje. Ale spousta mých známých používá na každý z kroků jiný produkt a jsou naprosto spokojení.

Šlo mi trochu o to, jestli jsou nějaké špičky, něco, co se dá doporučit všem.
Řekla bych asi tolik: Zkoušejte. Zjistíte, co je pro vaši pokožku nejlepší. Přijdete na to, že rozhodně nejdražší neznamená taky nejkvalitnější či nejúčinnější. Ale absolutně nemůžu doporučit třeba jednu značku.

Chlapi jsou někdy líní, někdy mají pocit, že je to zženštilé.

Co poradit chlapcům?
Ono je to u mužských spíš o tom vouloir le faire, chtění. Chlapi jsou někdy líní, někdy mají pocit, že je to zženštilé. Ten pocit tady v Paříži není zdaleka tak silný jako v menších městech, ale je to cítit. A u vás v Česku to tak musí být taky. Nicméně je dost mužů v mém okolí, kteří svědomitě millefeuille dělají a jsou navýsost spokojení. Millefeuille je navíc skutečně věc naprosto individualistická. Můj návod je obecný, ale lenivci z řad mužů můžou semtam něco vynechat, přizpůsobit si to… Jděte na to zlehka.

No, to je pravda. Sám jsem jeden z lenivců a nestíhačů.
Nejsi sám. Jsou tady i dívky, které prostě potřebují speciální péči, protože mají citlivou pleť. Ty pak vynechávají některé trochu agresivnější produkty ráno a dají si je jen večer. Takže ráno dělají procedury pro hydrataci a večer ochranu před pupínky. Jejich pokožka se časem mění a ony přizpůsobují svoje Millefeuille. U chlapců, hlavně těch mladších, méně zkušených, je to spíš o zaběhnutí principu. Méně procedur, večer i ráno stejné. A ono to postupem přejde k jakési příjemné rutině. A pak už je snadné si to přizpůsobit taky.

Millefeuilles se mění s věkem?
No, jak už jsem řekla, do 26 let považuji za postradatelný kroky sérum a oční krém. Po tom 26. roce života pokožka kolem očí potřebuje obvykle zvláštní péči. Ale je potřeba si říct, že je to opět velice subjektivní. Znám lidi kolem 35 let, kteří mají krásnou pokožku, aniž by používali cokoli jako oční krém nebo zmíněné sérum. A naopak – na svých seminářích jsem potkala 23leté, kteří ty dva kroky millefeuille potřebují jako sůl. Jinak je to vlastně celý život stejné. A přináší to ovoce.

Říká se ti Professeur de Peau, proč?
Pořádám pravidelné semináře, které se věnují péči o pokožku, užívání nejrůznějších produktů kosmetiky, kde si se svými žáky povídám o tom, co dělat pro ideální pleť. Během těch klasických je vždycky přítomno 12 lidí. Seminář sestává ze tří seancí, během nichž projdeme vše zásadní, je zde prostor na otázky, návrhy. S Millefeuilles to úplně nesouvisí – spíš jde o představení jednotlivých procedur. A Millefeuilles je tak jednoduchá záležitost, že žádný coaching nepotřebuje!

Děláš tyto semináře zvlášť pro muže a ženy?
Nikoliv, péče o pokožku je velice komplexní záležitost a právě ty základní procedury lze vyložit jednotně mužům i ženám. Čas věnovaný každému semináři je dostatečný na to, abych se případně věnovala specifikům produktů mužů i žen. Samozřejmě, že ty jsou rozdílné, procedury jsou však totožné. A upřímně – mužů mi moc nechodí, tam mám co zlepšovat.

Millefeuilles je tak jednoduchá záležitost, že žádný coaching nepotřebuje!

Řeknu něco, čemu sám příliš nevěřím. Třeba by v Česku nějací přišli…?
Já jsem zatím svoje semináře pořádala ve francouzských městech, nedávno jsem se seminářem vyjela do Švýcarska a teď se chystám do Lucemburska. Česko je výzva. Má-li to být výzva, ráda ji přijímám, ráda přijedu!

Co by se dalo poradit lidem v Česku?
Je těžké radit, já dobře neznám, jak to v Česku chodí. Dá se říci, že máte chladnější klima – aspoň než my tady v Paříži. Takže nezapomínat na pravidelnou hydrataci pokožky hlavně v zimním období. Je také pravda, že u vás stále převládá kult krásy spojený s opálenou pokožkou. Příliš opálenou. Jak už jsem říkala, slunce a cigarety jsou pro pokožku jasné zlo. Neříkám, že je třeba panicky se skrývat před sluncem. I slunit se dá rozumně. Nicméně zrovna u slunce se dá opravdu říct, že méně znamená více. Konec konců, dnes je trendy spíše světlá pokožka. Hnědožluté hrůzy solária už jsou snad za námi, ale nepřehánějme to ani s přírodním sluncem. Pokožka nám bude vděčná.

Foto: Mademoiselle Ursine d’Alaune, www.siss.book.fr, spolupracoval Thomas Bettinelli